Chvála blbosti. Z Prahy do Irkutska a zpět v patnácti stech povídkách a jednom románu

The book’s aim is to delineate the development and unfolding of Jaroslav Hašek’s poetics. Best known as the author of The Adventures of the Good Soldier Švejk (1921–1923), Hašek, who had started to publish in 1901, was a prolific writer. In order to understand and subsequently describe Hašek’s poetics in its main features, the beginnings of his career as a storyteller and journalist are investigated. Short stories from the provinces of the Habsburg monarchy, urban myths of conflicts and struggles between anarchists, priests and police, records and accounts of Prague everyday life constitute the background of Hašek’s major narratives, such as The Adventures of the Good Soldier Švejk and its first outline, The Good Soldier Švejk in Captivity (1917). Thanks to Hašek’s reporting skills, the celebrated novel can be read as a witness of the “great times” depicted in it. Its main character, the well-known soldier Švejk, whose fictional life extends beyond this single novel as well as the confines of Czech literature (the best known example of its vitality outside of Czech environment is Bertolt Brecht’s remake of the story), reveals itself as a cluster of features bound in a complex, even intricate structure. The search for a proper clue to the character leads us to its probable ancestors in dime novels, popular entertainment and slapstick. The old dilemma – whether Švejk is completely stupid, or rather exceedingly clever – is rejected here in favour of a more complex interpretation, which considers the affinity between foolishness and folly, idiocy and madness. The outline of Hašek’s poetics intertwine with an account of his biography. The book closes with a selected bibliography and an index of proper names.

Předkládaná studie je pokusem o výklad poetiky děl Jaroslava Haška. Systematicky analyzuje spisovatelovy práce od raných črt a povídek až k notorickým (a nedokončeným) Osudům dobrého vojáka Švejka za světové války. S rozborem uměleckého textu, v němž mj. sledujeme postupný vývoj literární postavy dobrého vojáka, se prolínají pasáže o Haškově biografii. Střídající se pásma postupují v zásadě chronologicky, a když Hašek přibližně v polovině knihy „umírá“, rozvíjí autorka původní interpretaci velkého románu, při níž věnuje zvláštní pozornost prostoru a času, povaze vyprávění a jazyku. Jako jednu z možných „švejkovských“ filiací nabízí americký typ kolportážní literatury pro děti a mládež, který se v osmdesátých a devadesátých letech 19. století překládal do němčiny i češtiny, a náruživý čtenář Jaroslav Hašek některé tituly tohoto žánru mohl znát. V závěru práce rekapituluje autorka nejvlivnější interpretace Osudů v literatuře předmětu a sleduje Švejkovy metamorfózy v dalších druzích umění, na divadle a ve filmu.